středa 31. srpna 2011

Neumím počítat, umím žít!

Tak jsme doma. Ještě se s vámi chci podělit  o několik zásadních zážitků, ale mezi vybalováním, praním a přípravou na první školní den, to nejde. Jsem nesoustředěná, těkavá. To vždycky - když musím vykonávat nějakou praktickou činnost. Doma hromada složenek, což mi připomnělo, že musím dotáhnout do konce svou novou smlouvu nebo příští měsíc nebudeme mít co jíst. Několik týdnů už kupa papírů pendluje mezi mou advokátkou a televizním producentem. Na mojí práci není nejtěžší něco vymyslet a napsat, ale dostat smlouvu. Bohužel můj vztah k jakýmkoli cifrám je bez emocí, čísla mi nikdy moc neříkaly, na rozdíl od písmen. Jsem dost lehkomyslná a "pak rejem držkou o zem", jak říká můj tatínek. Švagr například na zpáteční cestě z dovolené vždycky počítá, na kolik peněz je vyšla. A pak si to doma úhledně přepíše do notýsku. To by mě zabilo! Neumím počítat, ale umím žít. Ať mám všechno nebo nic. A to se taky počítá ...nebo ne?

P.S. Na fotce suvenýr z posledního dne - pokuta za špatné parkování 90 Eur. Mami, neukazuj to tátovi, nebo ho trefí!

Žádné komentáře:

Okomentovat