Jak se píše seriál/ Jsem pomalá jako šnek!

Budu si muset teď vypomáhat fotkami, které mám v archivu, neb můj vlastní muž mi odmítl půjčit můj vlastní foťák. Potřebuje si prý nutně fotit nátěry a izolace na mostech a jiných stavbách. Takže z logiky věci bych mohla dostat k narozeninám svůj další vlastní foťák, abysme se nehádali. Jenže to by musel číst můj blog a to on nedělá. Nečte nic, co napíšu. Ale někdy se v televizi aspoň podívá na výsledek. A někdy taky ne. Ovšem jinak mě samozřejmě velmi, velmi obdivuje!
Manželství je taky seriál.
Oslí můstek.
Dnes jsem skoro nemohla splnit psací normu. A včera taky ne, jenže to jsme měli poradu a jela jsem na otočku do Prahy (nemohla jsem si ji jako jindy vyfotit, protože jsem neměla ten foťák). Dnes jsem byla akorát s Jenny na procházce a v hospodě na obědě, jinak furt hlava v klávesnici.
Postavy už mám trochu ošahaný, kupodivu mě nejvíce nadchnul fotbalista zvaný Plech s jeho dvacetiletou Modelínou. Původně jsem si myslela, že mi vůbec nepůjdou napsat, ale teď se na jejich obrazy vyloženě těším! Dneska jsem se jim dokonce smála nahlas. To je vždycky nebezpečí. Protože často platí: Směje-li se autor, nesměje se divák.
Ale přísahám, že 95% času jsem se nesmála.
Jdu na panáka.
Pokračování zítra.