Moji milí,


ozývat se teď budu jen sporadicky, neb deset dní pobývám na chalupě, kde téměř není signál (a když je, tak stejně internet leze rychlostí unaveného brouka). Nahrát obrázek pro můj blog se mi nepodařilo ani během dlouhé doby, kdy jsem stihla uklidit půlku chalupy.
Ale všechno má své kouzlo.
Jen život je nevyzpytatelný. V sobotu jsme slavili kamarádovy padesátiny a ten samý den se stala v naší rodině tragická událost. Chtěla jsem si těch deset dní hlavně odpočinout, ale hlava šrotuje ostošest. Kéž by se tím aspoň něco změnilo!

1 komentář:

  1. K tomu se těžko něco říká, mne napadl jen jeden verš z písně "Starci na chmelu":
    Nevěř, že bolest nepřebolí, ten zázrak se už stokrát stal, ať už se trápíš pro cokoli, život půjde dál...

    OdpovědětVymazat