Tohle je můj zamilovaný obraz a jmenuje se Žehlení. Namalovala ho Kateřina Adamová. Vyhlídla jsem si ho na její výstavě v Olomouci, ale pak jsem neměla peníze. Když jsem na něj ovšem další půlrok myslela, našla jsem si Kateřinu přes internet a jela si ho koupit přímo k ní domů. Ta slast! Co z toho vyplývá? Že některé lásky můžou klidně počkat, ale nesmíte si je nechat utéct.
Jen mimochodem - žehlení s malým ž nesnáším. Žehlím jen jednou do roka - před vánoci a k tomu si rituálně pouštím švédský film Děti nosí Santa Claus. Mám ho ještě na videokazetě, už je naprosto v dezolátním stavu a pokaždý to vypadá, že už se nerozjede. Až mi odejde úplně, končím s žehlením navždy!
Ahoj Lucie! Mám velkou radost, žes mi napsala na blog, a taky se mi líbí ten tvůj. Úplně tě před sebou vidím, když ho čtu. Koukám, že jsi ho začala psát teprve před týdnem, ale určitě NEPŘESTÁVEJ. Budu pravidelnou čtenářkou :) Bára Šť.
OdpovědětVymazatDlouho jsem chodila na tvůj web tajně, je taky úplně stejně báječnej jako ty! Mám ráda tvoje rady, jak být šťastnější, snažím se!
OdpovědětVymazatJéé, Děti nosí Santa Claus je i můj oblíbený vánoční film, který jsem jednou v noci objevila na ČT2 a od té doby si ho pouštím každý rok na vánoce....ještě jsem nepotkala nikoho, kdo by ho taky znal...:))
OdpovědětVymazat