V devatenácti jsem napsala dekadentní báseň o tom, že stárnu hlasitě a rychle. Jestli ji ještě někde najdu, tak ji sem taky připíchnu.
A v jednačtyřiceti mi najednou stárnutí nevadí. Zatím. A není to póza. Spíš mně to připadá zajímavý. Zkoumat to. Ale jinak než lifestylový časopisy. Styl moc nemám, mám jenom life. Life live, řekla bych. Stačí mi to.
Víš co je zajímavý?? Že stárnout umí jen krásný ženský. A umí to proto, že jsou krásný i nenalíčený a neřeší neustále svůj zevnějšek. Jako Ty!
OdpovědětVymazatDíky. Máš můj telefon?
OdpovědětVymazatco tím myslíš? mám svůj telefon:-)
OdpovědětVymazatTo se vám to schovává, anonymové!
OdpovědětVymazatJá jsem anonymní z donucení, protože mi nejde se sem přihlásit.A zapomněla jsem se podepsat. A.:-)
OdpovědětVymazatJenže já jsem anonym z donucení:-( Zapomněla jsem se podepsat, pardon. A.:-)
OdpovědětVymazat