PF 2017



Silvestr

Pořád se nám zdá jako dobrý nápad strávit Silvestr v cizím městě. Nemáme rádi české Silvestry, protože nás vždycky přepadne podivná bezmoc, hledáme smysl života a existence vůbec. Máme sklon bilancovat a je nám z toho těžko. A kdekdo se nás ptá na předsevzetí, která si nedáváme ...
Když ovšem týhle psycho depce někam utečeme, pak je to fajn.

Ráno jsme zahájili den horkou čokoládou u Opery, a pak jsme se toulali po městě, jeli lodí a navštívili dvě krásné restaurace. V jedné byly i krásné toalety. 
 
Koupili jsme si svíčky, ubrousky happy new year, klobásy, salámy, víno - a máme před sebou celý pěkný večer v Nóřině prima bytě. To je fajn!
 




















 

V bytě u Nóry

Budapešť nás přivítala slunečným počasím (vypadá to jako věta ze slohový práce).
Jenže fakt je tu krásně.
Nóry byt je úplně v centru, blízko Opery, v pavlačovém domě ve 4. patře bez výtahu. Vyšlapat všechny schody je na infarkt, ale odměnou je pak jediný byt v tomto podlaží a vlastní pavlač s houpačkou. Cena pronájmu víc než příznivá. Bohužel jsem nestihla vyfotit byt samotný, okamžitě jsme ho zavalili věcmi. Není tak zajímavý jako Benův byt v Berlíně, ale zase je čistší a útulnější.
Akorát dveře na záchod jsou mírné faux pas, protože jsou pojízdné a odstávají od stěny. Takže když se válíte na gauči, můžete si škvírou povídat s tím, kdo zrovna trůní.
Nebýt jedna rodina, tak nevím.
 
Město se nám líbí, po dvou dnech jsme dost uchození. V každé druhé ulici je vánoční trh a světelná výzdoba. Všude bary, krásné kavárny a restaurace, nebo svařák do ruky, ceny jako u nás.
Chybou ovšem bylo nekoupit si knihu - průvodce, protože by se nám podrobný plán města a pár rad docela hodilo. Spousta nápisů a informací je k mání jen v maďarštině.
 
Zakoupili jsme si celodenní jízdenku na vyhlídkový autobus, ze kterého se dá kdykoli vystoupit a zase nastoupit. Jenže autobusy byly tak přeplněné, že hned v prvním se nám po deseti minutách udělalo zle a museli jsme vystoupit. Pak jsme nenašli další zastávku. A večer jsme zjistili, že autobus má zrovna dvě hodiny pauzu. Naštěstí to byl jediný přešlap (i když drahý).
Jo a taky jsem si s sebou vzala zbrusu novou platební kartu, že ji jako vyzkouším. Ovšem po strčení do bankomatu jsem zjistila, že neznám PIN. Praktická žena.
 
Jediný, co mě tu zklamalo, jsou ředkvičky.
První den jsme je nesehnali vůbec a druhý den až na tržišti. Vypadají krásně, ale jsou neskutečně dřevnatý. To se mi doma ještě nestalo!
 


















 

Nazdařbůh



Je to jako vždycky.
Ráno odjíždíme skoro na týden do Budapešti a ještě jsme nezačali balit. Ani průvodce jsme si nekoupili, takže všechno budeme lovit až na místě. Na byt Nóry v pavlačáku v centru města se těšíme. Doufáme jen, že tam nebudeme klepat kosu.
Vždycky je to trochu dobrodružství navíc.
 
Akorát jsme dnes odvezli zvěř k ochotným hlídačům a peru ještě last minute spodní prádlo, kterého máme všichni pořád málo, což nechápu. Někam se ztrácí.
 
Chce se mi strašně spát, takže všechno nechám asi až na ráno.
Někdo říkal, že je moudřejší než večer.
No asi jo.
Většinu blbostí ve svém životě jsem napáchala po večerech :)
 
 

Vlk

Dnes večer sami doma s I.
Po sto letech?
Naprostá pohodička.
Dojídáme zbytky, pořád je jich hodně.
Staré pohádky známe, nové se nám nelíbí, tak jsme zaštrachali ve videotéce O2 a našli Vlka z Vinohrad. Asi takhle - není to film pro každýho, je dobrý znát režiséra Jana Němce, který tento film o sobě natočil (hraje ho Jiří Mádl). Nejoriginálnější český režisér, který své nálepce zůstal věrný i tímto svým posledním filmem. Před závěrečným dnem natáčení zemřel.
I to je originální.
Štěstí je umřít při práci, kterou miluju.


Můj výklad děje je možná špatný, ale připadalo mi, že JN vybral ze svého života několik situací, které pro něj osobně měly největší význam. A nově je zinscenoval.
Logiku nehledejte.
 
 

Strom s muchomůrkami

Navečer: Stelo, nevíš, kam jsem schovala dárky pro tebe?
Stela: Děláš si srandu?
Já: Ne.

Po půlhodině (pořád hledám):
Stela: Ty je vážně nemůžeš najít? Ty sis nedělala srandu?
Já: Jestli si je nenajdeš sama, tak nic nedostaneš.
Stela: Uááá, já chci normální matku!

Na stromečku moje sbírka muchomůrek. Každá je jiná a jinak stará.

Hezké Vánoce všem!