Přesně tohle.
Neflákám se. Já totiž ležím pracovně. Přemejšlím.
Zítra máme linkování dalších dílů.
Včera jsem I. ukazovala web jedněch architektů, kteří staví podobné domy jako máme my.
Je to ten samý styl, jaký máme rádi.
Jenže můj muž si začal všímat spíš toho, že jedni mají stejný stůl jako my, další manželskou postel, kuchyň ... no jasně, když mají stejný vkus na barák, těžko si dají dovnitř něco, co nečekáme.
Jedni měli dokonce i stejnou sedačku, a ta ani není z Ikea.
V posledních letech nám začalo hodně vadit, že se s úplně stejnými věcmi potkáváme i v jiných domácnostech. Je to jednoduchý - nesměli bysme nakupovat v IKEA, HM home apod.
Sice si několikrát rozmyslím, co tam nakoupím, protože vím, že každou věc má další milion majitelů, ale tenhle nákup je pořád nejpohodlnější, nejlevnější a nejmíň náročnej. Sklenička za devět korun ... panebože, nepodílím já se na otrokářství?
Vám, mladejm, to možná tak hrozný nepřipadá, ale my, co jsme vyrostli za socíku, to neseme asi nějak hůř. Všichni tenkrát totiž měli všechno stejný.
A teď je to znova. Akorát, že dobrovolně.
Vůbec největší copyright je v českých bytech/ domech tzv. severského typu. Teď jsem třídila stohy časopisů za posledních několik let, a někde měli i stejný utěrky a zarámovaný plakáty. Moc tomu nerozumím, proč se právě tohle vydává za originalitu.
Vždycky mě potěší fotky z nějakýho podnájmu studentů, který maj gauč po babičce a skleničky s Rumcajsem.
Vidím to i jako cestu pro sebe.
A co vy?
Jste originální?
Co máte doma nejradši (a nemá to milion dalších lidí)?
Strašně by mě to zajímalo!