Touto filosofickou otázkou se zabývám každý rok na konci června. Vzhledem k tomu, že většina mých kamarádek jsou učitelky a několik jich máme i v rodině, vím, že by jako poděkování za celoroční nervy s našimi génii přivítaly cokoli jiného než odkvétající kytku ze zahrady či supermarketu, bonboniéru z levných řetezců, ozdobnou svíčku, něco roztomilého keramického nebo mýdlo (na vesnicích stále aktuální dar).
Kryštof měl mnoho let za třídního učitele muže, takže vždy nosil láhev vybraného alkoholu. Že se to nehodí? Ale houby, když můžete flašku strčit doktorovi, proč ne učiteli? Jaký je mezi tím rozdíl? Učitel má vychovávat a doktor pít? Díky tomu byla u pana učitele naše rodina vždy v oblibě, protože jsme jako jedni z mála pochopili, co na konci školního roku chlap potřebuje (jeho vlastní slova).
Jedna z mých kamarádek učitelek dostává od maminky své žačky každý rok plnou bednu čistících prostředků, protože tahle maminka má úklidovou firmu. A od babičky jiné žačky desetikilový pytel cukru, protože babička je cukrářka (a dort se jménem a srdíčky k tomu!!!). Fantazii se zkrátka meze nekladou a nebojte se, že praktickým dárkem učitele urazíte. Naopak!
Vím taky o darech movitějších rodičů, kteří třeba koupili třídní učitelce městské kolo (rodina má cyklo obchod), ale to se opravdu poštěstí učiteli málokdy. Někdy jsou rodiče ve třídě schopni a ochotni se domluvit a koupit paní třídní dar za všechny dohromady. Ale to se u nás ještě nikdy nestalo.
Abych vás aspoň trochu inspirovala, určitě neurazíte, když koupíte:
Vstupenky do divadla, příp. kina (film už si dotyčný vybere sám, je to tzv. volná vstupenka) nebo dárkové poukazy kamkoli (od sítě drogerií DM, Rossmann, nákupních center ... po IKEA). Stejně za pěknou kytku dáte tři stovky a za týden je po ní. Proč tedy nedat něco trvalejšího?
Jedna moje kamarádka kdysi dostala od žáka krásný nerezový cedník, sice nikdy nepochopila, proč zrovna cedník, ale vyhrála jím v jejich škole každoroční pedagogickou soutěž o nejlepší dar. A slouží jí věrně už deset let.
My jsme v minulosti paní učitelky podarovali kvalitními řasenkami, hedvábným šálem, látkovou eko taškou na nákupy i dárkovou poukázkou ... A to i přesto, že můj rezervovaný postoj k českému školství dávám neustále najevo. Ale to s poděkováním konkrétnímu učiteli nemá co dělat.
Letos ještě nevíme, co vymyslíme.
A co darujete vy?