Noční směna

Když nás je teď doma tolik, nejlíp se mi pracuje v noci.
Jenže pak nejsem schopná ráno vstát.
Dnes jsem si trochu pobrečela, protože jsem se loučila s mým velkým autem. Měla jsem ho moc ráda. Jenže jsem ho prodala a měním ho za malé.
Nemáme už chalupu, Amandu taky ne, takže nejezdím žádné štreky s autem naloženým po střechu. Už jen tak popojíždím. Nejvíc sama. Zřejmě jsem v popojížděcím stádiu svého života.

Zítra ráno přijde skvělý pan pojišťovák, který je u nás nyní tak často, že bysme mu taky měli uvolnit nějaký pokoj. Pojistí malé auto, pro které si odpoledne jedu. Tak kdybych náhodou hned bourala, abych byla pojištěná. Mám strach. Poprvé v životě budu mít automat a jenom troje dveře.

Myslela jsem, že napíšu nějaké knižní tipy, ale všechno, co jsem teď přečetla, se mě nijak nedotklo. Tak vás nechci ovlivňovat, protože vás se třeba dotkne.
Začala jsem být dost náročná na to, čemu věnuju svůj čas.
Když se dlouuuho nezačtu, knihu odkládám. A pak většinou daruju někomu, o kom si myslím, že by aspoň jemu mohla přinýst trochu toho potěšení.

9 komentářů:

  1. Lu, moje Toyotka je taky automat a zvykám si a je to snadnější a jak říká Inkognito : much more better as manual...Pomaličku tomu začínám věřit! Jen aby se nerozbila, ta automatická převodovka by asi byla pálka...

    OdpovědětVymazat
  2. Luci, Jedině automat!!!! Zvykne si velmi rychle a nic jineho nebudeš chtít!!!!

    OdpovědětVymazat
  3. Automat je nejlepší! Pak už člověk nevěří, že bez něj mohl existovat :). A s knižkama už to mám stejně, pokud mě nechytnou do 50str., odložím a rozloučím se. Mějte se!

    OdpovědětVymazat
  4. ,,Popojíždící období,, je po päťdesiatke neustále, je to prekvapením, ale je to tak!
    Môj čas zastal vo večnosti a tiež ho nemárnim ,,preludovaním,, niekoho na stránkach kníh, tak sa stalo, že som sa nielenže nezačetla, ale knihy aj ,,odpochodovali,, skoro všetky.
    S izbami to máme u nás na tému: Kto a čo bude pár mesiacov v tejto?
    Nechápem tie poloprázdne priestory na fotkách instagramu!
    Nás pribúda.
    Noci sú tiež moje.
    Rána potom patria káve, a len káve.

    OdpovědětVymazat
  5. Já pořád ještě většinou dočítám (ale dávno už nečtu všechno, co mi přijde pod ruku). S blížící se čtyřicítkou zřetelně pociťuju přicházející klid a jakési sebevědomí, pokud jde o vnímání sebe sama - nosím jen to, v čem se já cítím dobře, dělám to, co já chci (no a pak jsou tu teda samozřejmě děti a víme...), ne že by mi nezáleželo na tom, co si myslí ostatní, ale už to výrazně méně ovlivňuje mě samotnou. Jen ty knížky pořád dočítám, i když to třeba dře. Když je to teda hodně blbý, poznám to většinou dost brzo a zas až takovej masochista teda nejsem, abych to nezahodila. ;-)
    Lucie, zrovna u Vás mě vždykcy zajímá i zmínka o těch knížkách, které u Vás neprošly...

    OdpovědětVymazat
  6. Rada vás čtu. Právě pro tu rozmanitost témat vás mám rada.
    A mě by zrovna zajímalo, jaká knížka vás nezaujala.

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Lucie, automat je úžasný. Nebojte, na lepší si člověk zvyká líp. Jen nevím, jak si zvyknete na "malé" auto :))

    OdpovědětVymazat
  8. Knihy, které mě nebaví, taky nedočítám. Je tolik super knížek a tak málo času, tak proč se trápit. Jinak automat je super, mám ho a už bych neměnila. Tak ať si brzo zvyknete,určitě se vám to zalíbí taky. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Automat je fajn. Zvyknete si rychle, jen musíte zapomenou, že máte levou nohu!!! A s malým autem se líp parkuje. Knihu, co mě nebaví, odkládám po 20té stránce... Ale jiné čtu opakovaně. Rovnováha musí být.

    OdpovědětVymazat